Spring by the water with Red-legged waders

U vody trávím opravdu spoustu času. Neustále hledám nové lokality, kde by se dali tito nenápadní, ale fascinující ptáci fotit. Možná si říkáte, že na bahňácích na první pohled nic tak fascinujícího není – jsou to zkrátka ptáci, kteří se jen rochní v bahně. A upřímně, fotografování probíhá podobně. Bahno je úplně všude, někdy v něm musím být ponořený až po kolena, je velice těžké udržet věci v suchu, no a když se k tomu přidá ta nehezká vůně vody z bažin, většina lidí by si asi řekla - ,,ne, díky". Ale já naštěstí nejsem jako většina lidí a právě tyto poměrně drsné podmínky mě na fotografování bahňáků baví nejvíce. Když se totiž fotka podaří, mám z toho o to větší radost.

Bahňáci nejsou příliš často fotografovaní, hlavně kvůli těmto obtížným podmínkám. Dostat se k nim vyžaduje trpělivost, znalost terénu a štěstí na správné místo. Ne každý mokřad je totiž pro bahňáky vhodný – záleží na množství vody, přítomnosti bahnitých břehů a celkové dynamice lokality. Ty nejlepší mokřady se v průběhu let neustále mění. Jeden rok jsou vyschlé, jindy úplně zaplavené. A právě tahle proměnlivost přírodě, konkrétně mokřadům, svědčí.

Na jižní Moravě už mám vytipováno několik míst, která pravidelně kontroluji. Letos jsem jich projel opravdu hodně a viděl spoustu druhů – vodouše, pisily, jespáky, čejky, bekasiny, pisíky nebo třeba mé stále nevydařené tenkozobce opačné.

Dnes bych se ovšem s vámi rád podělil o fotografie konkrétního druhu, který mi do letošního roku stále unikal - vodouš rudonohý. Narazil jsem hned na několik lokalit, kde se tento krásný vodouš vyskytuje.

Takto například může lokalita vypadat:

Pár mých tipů pro fotografy:

Jak bahňáky fotit? Těžko říct. Hlavní část úspěchu je hledání, hledání, hledání – bez něj se bohužel nikdo nehne. Jak jsem již zmiňoval, mokřadu mohou být velice proměnlivé a výška vodní hladiny se může lišit – na jaře třeba může být mokřad zaplavený, ale v průběhu léta vyschne, což je pro bahňáky velké lákadlo. Doporučuji využívat AVIF, kde najdete spoustu pozorování bahňáků z celé České republiky. Objíždějte vypuštěné rybníky a zjišťujte si, kdy se vypouštějí. Na letecké mapě si zkuste vytipovat zajímavě vypadající lokality. Nespočetněkrát jsem jel na nový mokřad úplně zbytečně...

Nemusíte nutně jezdit do ptačích parků nebo chráněných oblastí, které často lákají davy lidí. Naopak se vyplatí hledat klidná a odlehlá místa. Mokřady se vyplatí objíždět vícekrát za rok. To, že lokalita vypadá jeden rok beznadějně, neznamená, že za pár týdnů nebude naprostým rájem.

Bahňáky se vyplatí fotit v době tahu – tedy už od března nebo dubna, a pak znovu po hnízdění, tedy na konci léta. To jsou podle mě ta nejlepší období.

Myslete na světlo a na pozadí. Klíčové je mít možnost dostat se co nejblíže k vodní hladině – bez toho pěkná fotka obvykle nevznikne. Mně se časem osvědčilo ležet na podložce a fotit z ruky. Jedině tak se člověk dostane opravdu nízko. Se stativem to často nejde – samozřejmě záleží na typu, některé to umožňují. Často se nevyhnete ani zapadnutí do bahna, proto doporučuji holiny. Já zatím používám jen kratší, po kolena, ale nejednou jsem si říkal, že by se mi hodily rybářské prsačky. Nebojte se zamazat – někdy je to prostě nutná daň za dobrou fotku.

A ještě jeden tip na závěr: sledujte venkovní teplotu. V teplých dnech se nad vodou může tetelit vzduch, což způsobí neostrost detailů, tomu nepomůže ani technika za milion. Pokud se bahňáci pohybují pár metrů od vás, tenhle problém vás trápit nebude, ale jakmile jsou dál, je dobré s tím počítat.

U jednoho mokřadu jsem byl dokonce svědkem páření, což byl pro mne jako fotografa úžasný zážitek. Na mokřadu se tak nachází snůška s vajíčky, což je obrovská vzácnost. V roce 2020 bylo podle ornitologů jen 25-40 hnízdících párů v celé České republice. Na této lokalitě ovšem ty nejlepší snímky nevznikly.

Největší radost jsem měl z fotek, které se mi podařily pořídit na mokřadu, který mě velice zaujal. Hlavním důvodem, proč jsem se na mokřadu rozhodl fotit, byla krásně zrcadlící se hladina. Skromně si troufnu říct, že se jedná o jedny z nejpovedenějších fotek bahňáků, které se mi kdy podařily pořídit.